*1844 – †1931
Spisovatel, autor novel a povídek Karl Erdmann Edler se narodil 8. května 1844 v Poděbradech jako syn úředníka. V Litoměřicích absolvoval gymnázium a od 70. let žil ve Vídni (nejprve Gusshausgasse a pak v Margaretenstrasse ve 4. vídeňském obvodu). Živil se jako vychovatel ve šlechtických rodinách, nejprve v domě hraběte Amadei, místodržitele na Bukovině, později u synů prince Hohenlohe-Schillingsfürsta, vrchního hofmistra rakouského císaře (byli příbuzní s poděbradskými majiteli panství, kteří žili v Poděbradech od 1884). V roce 1877 uspěl v konkursu na místo pomocné síly ve vídeňské národní knihovně Österreichische Nationalbibliothek, kde ale setrval pouhý rok. Na jaře 1878 se mu totiž podařilo získat místo učitele němčiny, poetiky, mytologie a dějin herectví na vídeňské konzervatoři. Na konzervatoři působil ve školních letech 1878/79-1889/90. Roku 1881 mu zde byl propůjčen titul profesora. Roku 1890 byl na doporučení lékaře penzionován. V dalších letech získal několikrát stipendium rakouského ministerstva kultury a vyučování (patrně jako podporu své spisovatelské činnosti) a roku 1902 mu byl udělen titul císařského rady. Byl ženatý s Therese, která byla o 16 let mladší. Zemřel ve Vídni 25. 1. 1931. Už v 70. letech začal publikovat původní i překladové povídky, novely, romány, obrazy a také drama (Theodora, 1881). Psal po vzoru mnichovské básnické školy (P. Heyze). Roku 1876 vyšly knižně dvě jeho novely Ursinia a Artemis, dedikované autorem princi Konstantinu Hohenlohe-Schillingsfürstovi, jehož byl vychovatelem. Znamenaly Erdmannův první literární úspěch, který mu otevřel cestu k dalším četným publikacím knižním i časopiseckým (zejm. v Neue freie Presse, některé vycházely na pokračování): Coloritstudien (1874), Nôtre Dame des Flots (1882), Peire de Cinqtors (1883), Der letzte Jude (1885), Der schwarze Tod (1895) a další. (LK)