*1915 – †1991
V osobě prvního a také posledního děkana poděbradské Fakulty slaboproudé elektrotechniky ČVUT přišel v roce 1953 do Poděbrad mimořádný vědec, který úzce spolupracoval s akademikem Jaroslavem Heyrovským na metodě polarografie později oceněné Nobelovou cenou. Společně profesorem Heyrovským napsal v roce 1953 monografii Oscilografická polarografie a jím později zkonstruovaný polaroskop byl oceněn bronzovou medailí na světové výstavě EXPO ’58 v Bruselu. Profesor Jindřich Forejt se narodil do velmi chudých poměrů. Maminka byla (1889-1966)) chudá děvečka v Šestajovicích a do školy chodila jen v zimě. Otec (1881-1956) se narodil v Miloticích a pracoval obchodní příručí. Společně si zřídili obchod v Praze v Nuslích, ale otec musel narukovat do 1. světové války, v obchodě nebylo co prodávat a tak se matka před porodem obrátila s prosbou o pomoc na rodiče manžela, ale ti odmítli. Nakonec s pomocí sestry rodila v porodnici v Praze. Po válce otec pracoval jako pomocník na poště a maminka uklízela. Od dětství Jindřich projevoval mimořádnou paměť, technický talent a nadání pro jazyky. Od mládí byl zapáleným vodákem a hlavně radioamatérem. Na gymnáziu si přivydělával kondicemi slabším žákům z bohatých rodin, u nichž také na venkově trávil prázdniny. Odmaturoval v roce 1933 a následně vystudoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě UK. V letech 1936–1938 už pracoval ve Spektroskopickém ústavu UK jako vědecká pomocná síla fyzikálního výzkumu Škodových závodů. Měl štěstí, že vysokou školu ukončil už v květnu 1939 a tím se vyhnul německým represím. Po absolutoriu nastoupil jako technický úředník k pražské filiálce firmy Philips, kde zůstal celou válku. Už za války začal spolupracovat s profesorem Heyrovským. V roce 1941 se oženil s Annou Jirákovu a společně měli dvě děti. Po válce obhájil disertační práci a získal titul doktora přírodních věd. Od roku 1950 externě přednášel na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. V roce 1953 byl ministerstvem školství a kultury povolán na nově zřizovanou fakultu ČVUT v Poděbradech a až do jejího sloučení s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v roce 1959 byl docent Forejt jediným děkanem této fakulty, vedl katedru teoretické a užité elektroniky (později katedra užité radiotechniky). Původně měla škola vychovávat specialisty pro obor rádiová lokace. Už druhý rok byl obor rozšířen o rádiové spoje a vysokofrekvenční sdělovací techniku. V prvním školním roce měla fakulta 120 posluchačů, na konci školy to bylo 785 studentů a 45 učitelů. V prvních letech pod vedením děkana Forejta byly provedeny ve velmi svízelných poměrech adaptace staré zámecké budovy umožňující provádění laboratorních cvičení, začala se stavět vysokoškolská kolej a po ní hned i druhá budova. Pro vyučující přišly přímo z Finska 4 finské domky, které nabídly 16 bytovek pro učitele. Pro umístění specializovaných kateder se vybudovala moderní budova na východním okraji Poděbrad. Manželé Forejtovi se natrvalo přestěhovali do Poděbrad a po služebním bytu si nakonec pořídili vlastní dům v dnešní Palachově ulici, který si za první republiky postavil starosta Josef Koch. Manželka MUDr. Anna Forejtová se stala uznávanou dětskou a dorostovou poděbradskou lékařkou a její manžel na čas pendloval mezi Poděbrady a Prahou. Vývoj směřoval ke sloučení fakulty s mateřskou Fakultou elektrotechnickou a to se stalo 1. září 1959. Poděbradské pracoviště se stalo už jen pobočkou fakulty v čele s proděkanem zaměřenou na 1. a 2. ročník. Své pedagogické působiště škola definitivně uzavřela v Poděbradech v roce 1984 a vývojové laboratoře, které profesor Forejt vybudoval, byly definitivně zrušeny 31. 3. 2001 Neumdlévající pedagog začal přednášet lékařskou elektroniku, zavedl předmět elektrické měření neelektrických veličin (alometrie). Koncem šedesátých let se zúčastnil dvou půlročních misí UNESCO v Egyptě jako expert v oboru technického školství. Do důchodu odešel 1980. V Československu patřil k průkopníkům lékařské elektroniky (bioniky). V závěru profesní kariéry se z fyzikálního hlediska zajímal rovněž o psychoenergetiku. Vydal spoustu odborných knih, je autorem řady patentů a řadu oborových vyznamenání a medailí. (LL)