*1937 – †2003
Rodičům, oběma učitelům, se Luděk narodil jako první dítě v malé vesničce Boskovštejn na Znojemsku, kde byl jeho otec řídícím učitelem. Rodina se stěhovala tam, kam byl jeho otec František ve své funkci překládán. Jeho matka Ludmila měla 8 sester, otec měl 4 sourozence – všechny učitele. Obě děti, tedy Luděk i jeho mladší sestra Jana, měly velmi podnětné prostředí, kterým bylo jeho budoucí povolání více méně předurčené, a tak se stal učitelem. Sestra se učitelství nakonec nechtěla věnovat a vystudovala obchodní školu. Luděk absolvoval Univerzitu Palackého v Olomouci v oboru matematika a tělesná výchova pro všechny stupně tehdejších škol. V mládí velmi sportoval, věnoval se aktivně lehké atletice a skoku o tyči. Zájem o sport mu zůstal celý život. V následujících letech vyučoval v Kamenici nad Lipou, Pacově a v Čáslavi. V Pacově se poznal se svou budoucí ženou Jaroslavou Markvartovou, která původně byla jeho studentkou. V roce 1971 se po dlouholetém vztahu vzali a manželé pak natrvalo přesídlili z Čáslavi do Poděbrad. Rádi cestovali v rámci tehdejších možností do mnoha států, kde se věnovali horské a vysokohorské turistice, fotografování a tvorbě zápisů a poznámek z cest. V roce 1973 byl jmenován ředitelem Gymnázia v Poděbradech. Dle jeho slov pobyt a vše s tím spojené v Poděbradech bylo nejlepším obdobím jeho života. V roce 1981 se mu podařilo s celou školou konečně opustit budovu, kterou gymnázium sdílelo se základní školou v tehdejší ulici Zdeňka Nejedlého (dnes Školní ulice) a s nemalým úsilím se mu podařilo získat pro gymnázium budovu v dnešní Studentské ulici, kde škola sídlí dodnes. Za své působení ve funkci ředitele (1973–1992) a i později do roku 2003 jako „učitel počtů“ jak o sobě s oblibou říkal, se zapsal do myslí mnoha Poděbraďáků zejména svým osobitým a pozitivním přístupem ke studentům, k životu a také jeho legendárními hláškami o moudrostech života. Rád se vracel na milované rodné Znojemsko, věnoval se tam procházkám po kraji. Každoročně až do roku 2002 trávili s manželkou dovolenou na Slovensku v Tatrách. Náruživě se také věnoval se zahradničení – specialitou bylo pěstování brambor, zejména pak starých československých odrůd. Během letních prázdnin přijímal ve svém domě v Choťánkách své bývalé studenty, těšil ho jejich úspěch, vystudované obory, vedl si o tom poznámky a při návštěvách se k nim rád vracel. Kouřil více jak 60 cigaret denně a tak ho smrt zastihla, aniž by si řádně užil penze, na kterou se tolik těšil. Jeho žena Jaroslava (1946-2024), povoláním statistik, opatrovala jeho rozsáhlou knihovnu matematických sbírek, učebnic, vysokoškolských skript a poznámek, čítající více jak 3.600 svazků. Syn Radek (1978) vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Purkyně v Ústí nad Labem, věnuje se vzdělávání dospělých. (RK)