*1856 – †1934
Bronzová busta světově proslulého spisovatele Franze Kafky na poděbradském náměstí sice připomíná rodný dům jeho matky Julie, za svobodna Löwyové, ale není stoprocentně jisté, jestli právě tady se skutečně narodila. Na své poděbradské předky Kafka často vzpomínal. Literární vědci tvrdí, že právě v poděbradské rodině matky, plné rabínů a mystiků, jsou kořeny Kafkova výjimečného talentu. Kafka byl hebrejsky pojmenován Amschel jako poděbradský dědeček z matčiny strany Josef Porias. Ale prý ještě učenější byl matčin pradědeček, který prý požíval stejné úcty mezi křesťany jako mezi Židy. Jeden z jeho synů Adam si vzal za ženu Sáru Levitovou. Jejich dcera Ester Poriasová (1830-1859), narozená v Poděbradech, se provdala za obchodníka se suknem Jakoba Löwyho (1824-1910), původem z Humpolce. Její předci podnikali v textilu a pivovarnictví a byli mezi nimi jak vzdělanci, tak i dobrodruzi i osamocení výstředníci. Z manželství se narodily čtyři děti. Nejstarší Alfréd (1852-1923) se stal generálním ředitelem španělských železnic, prostřední Richard (1857-1938) obchodoval s látkami a nejmladší Josef (1858-1932) vedl v Kongu koloniální společnost vyzbrojující karavany. Jedinou dcerou byla právě Julie, pozdější matka Franze Kafky. Její matka Ester však brzy zemřela na tyfus a otec se znovu oženil, později majetek se ziskem prodal a v roce 1877 se i s dcerou přestěhoval do Prahy. Po čase se obrátil se na tradiční židovskou dohazovačku šadchen, která znala celou židovskou obce nazpaměť, aby dceři vybrala vhodného ženicha. V hledáčku se objevil Hermann Kafka (1852-1931) druhorozený syn řezníka z Oseku u Strakonic, který šel hledat do Prahy štěstí a našel ho jak v obchodě, tak v rodině. Zpočátku si dlouze jen dopisovali, protože nápadník musel za obchodem jezdit po celých Čechách, ale nakonec v roce v roce 1882 proběhala veselka podle židovského rituálu. Otec se v obchodě uměl otáčet. Časem se vypracoval z podomního obchodníka na majitele textilního velkoobchodu a továrničky na azbest. Manželům se postupně narodilo 6 dětí. Franz (1883 – 1924) byl nejstarší. Další dva bratři Georg (1885 – 1886) a Heinrich (1887 – 1888) zemřeli ve velmi útlém věku. Pak se rodina rozrostla ještě o tři dcery Elli (1889 – 1941), Valli (1890 – 1942) a Ottlu (1892 – 1943), které však později všechny zahynuly v koncentračních táborech. Nic nepomohlo, že otec Hermann Kafka už ve dvacátých letech minulého století nechal rodinu úředně prohlásit za nežidovskou. Matka byla pro Franze v době dětství bezpochyby milovanou osobou a spojnicí s mystickým světem předků, který syna fascinoval. Julie sice intuitivně vnímala synovu odlišnost, silný smysl pro spiritualitu, ale pro přemíru práce v obchodě neměla čas na jeho výchovu, kterou přenechávala služebné, kuchařce a vychovatelce. A občas matku také zastoupil velice zbožný poděbradský dědeček Jakob vzdělaný v Talmudu, který se každý den ráno chodil rituálně koupat do řeky a když byla zima a mráz, sekerou si prosekal led. Julie zavalená prací v obchodě si pravděpodobně nenašla ani čas ani na kojení, protože se s manželem zpočátku obtížně protloukali těžkými začátky obchodního podnikání. Pro cílevědomého otce Hermanna nejdůležitější částí života byla práce. Té se mohl pilně věnovat díky milující manželce. Julie byla duší celého obchodu a často měla i poslední slovo. Mezi manžely panovala absolutní shoda a porozumění. Jenže do toho se už nevešel citlivý Franz. Otcova výchova se omezovala na příkazy, napomenutí a zákazy. Matka Julie sice obklopovala syna bezmeznou láskou, protože byl podle jejich slov slabé, něžné a nebývale vážné dítě. Snažila se všemožně tlumit dopad otcovy prchlivé povahy a jejích výchovných důsledků. V tom však většinou selhávala, byla muži příliš oddaná, aby dokázala podstatně oslabit jeho vliv. Rodiče malý Franz vídal vlastně jen u večeře, ale po ní zase většinou odpočívali a bavili se ve vedlejším pokoji hraním karet a pak znovu do práce. Nutno říct, že se rodině dařilo. Velkoobchod v červenci 1918 výhodně prodali a za utržené peníze Kafkovi koupili pro své dcery činžovní dům v Bílkově ulici. Za dům tehdy zaplatili půl milionu korun, což by dnes odpovídalo částce 30 milionů! Hermann zemřel krátce před zlatou svatbou a Julie po jeho smrti sepsala jakousi zprávu o své rodině, kde s lítostí vzpomínala na všechny tři své zemřelé syny. (LL)