*1953
Narodila se v Praze, kam její otec a matka přišli po válce na vysokoškolská studia. Otec, původem z Loun, vystudoval diplomacii, matka, z kraje kolem Hořic v Podkrkonoší, absolvovala novinářský obor. Otcova profese významně ovlivnila první životní kroky Lenky Kusákové. S rodiči a mladším bratrem, budoucím uměleckým restaurátorem kamenných památek a soudním znalcem v tomto oboru, strávila osm let svého dětství v Holandsku a Alžírsku, kde její „školou“ byla především četba knih vypůjčovaných na místních čsl. zastupitelstvích a vnímání jinakosti těchto zemí. Po návratu do Československa žili v inspirativním prostředí na rozhraní pražských Hradčan, Břevnova a Střešovic. Středoškolské vzdělání absolvovala Lenka Kusáková na Střední všeobecně vzdělávací škole s rozšířenou výukou jazyků v Hellichově ulici na Malé Straně (1968–1971). Zájem o jazyky a literaturu ji po maturitě vedl k rozhodnutí pokračovat ve studiu na Filozofické fakultě UK, na magisterském učitelském oboru čeština-francouzština. Vysokoškolské studium ukončila v roce 1976 a po obhajobě rigorózní práce na katedře bohemistiky a slavistiky získala titul PhDr. (1978). V následujících letech pracovala v Ústavu pro český jazyk Akademie věd ČR v oboru vývoje jazyka a onomastiky. Krátce – během druhé mateřské dovolené – působila také jako lektorka francouzštiny a němčiny v Obvodním kulturním domě v Praze 4. Roku 1986 přešla do Ústavu pro českou a světovou literaturu Akademie věd ČR a stala se redaktorkou a spoluautorkou Lexikonu české literatury, rozsáhlého, několikageneračního slovníkového díla, které kromě spisovatelských osobností zahrnulo i dosud opomíjené literární instituce. Souběžně se začala badatelsky věnovat literární historii 18. a první poloviny 19. století. Nejprve psala takzvaně do šuplíku (kariérní růst jí byl zapovězen kvůli politickým postojům jejím i původní rodiny: otec Lenky Kusákové byl jako mnozí jiní po politických prověrkách na začátku normalizace vyloučen z KSČ a přišel o zaměstnání, až do konce života byl odkázán na krátkodobé brigády), po sametové revoluci už mohla svobodně publikovat knihy a vědecké studie o evropském a českém osvícenství a sentimentalismu, o žánrové problematice literatury raného národního obrození a o vlivu překladů na vývoj moderního českého jazyka, později také o literárním životě a kultuře daného období (knižně: Krásná próza raného obrození, Karolinum 2003; Literární kultura a periodický tisk v letech 1830–1850, Academia 2012). Připravila také několik komentovaných knižních edic obrozenské literatury (B. Němcová; V. R. Kramerius; Raněobrozenská povídka; K. Sabina), účastnila se grantových projektů a českých i mezinárodních konferencí. Po odchodu do důchodu se s manželem odstěhovala do Poděbrad. Příležitostně se věnuje regionální literární historii (publikace o polabských básnících židovského původu Rovinám rodným náleží písně mé…, 2016; autorství informačních tabulí o spisovatelích spjatých s městem Poděbrady pro celorepublikový projekt Národního muzea; literární výstavy v městské knihovně: F. Turinský, Z. Tobolka; studie o polabské literární tvorbě pro konferenční sborník Literární paměť ve středních Čechách, 2016; literární přednášky pro sbory ČCE v Poděbradech a v Libici nad Cidlinou; spolupráce na Velké encyklopedii poděbradských osudů). Za propagaci města v této oblasti byla roku 2019 oceněna Pamětním listem starosty města Poděbrady. S manželem Alexejem, překladatelem a učitelem historie a němčiny (Dopravní fakulta ČVUT, Praha), vychovali dvě děti a pomáhají s výchovou pěti vnoučat. Významnou součástí jejich života zůstávají koníčky. Od let vysokoškolských studií je provázel společný zájem o přírodu a aktivní pohyb. Do Poděbrad je přivedla možnost vlastní zahrady, na níž už více než čtvrt století tráví značnou část volného času. Oba dlouholetí členové a cvičitelé Klubu českých turistů se zapojili do práce v poděbradském odboru KČT a organizují výlety pro poděbradské seniory s poznáváním historie a památek, manžel vykonává funkci předsedy poděbradského odboru KČT. Lenka Kusáková zúročuje i svůj celoživotní zájem o zdravotní tělesnou výchovu. V Poděbradech vede již patnáctým rokem cvičení pro seniory, v posledních letech pod hlavičkou poděbradského Sokola. (LL)