*1936
Jeho otec Jan byl majorem československé armády. Když Milovice zabrala německá armáda, kde rodina bydlela, otec Jan musel z armády odejít a přestěhovali se do vesnice Borek. Maminka Helena, rodným jménem Seidlerová, byla židovského původu. V roce 1941 její rodiče a mladší bratr dostali předvolání k transportu do koncentračního tábora a Helena, třebaže byla ze smíšeného manželství, se rozhodla odjet s nimi. Němečtí vojáci ji však do vlaku nepustili, protože nebyla na seznamu. Před koncentračním táborem ji a jejího syna chránilo smíšené manželství s manželem, který byl z hlediska německých úřadů rasově čistý. Přesto se manželé Límanovi nechali rozvést, zřejmě v naději, že tak můžou chránit svého syna. Helena Límanová po rozvodu dostala předvolání do transportu a v roce 1943 odjela do Terezína. Syn Jan s ní ale neodjel, přestože se tak mělo podle tehdy platných zákonů stát. Až do konce války bydlel u rodiny Málkových v Borku, kde unikal pozornosti protektorátních úřadů. Helena Límanová se v květnu 1945 z Terezína domů vrátila, ale její rodiče a mladší bratr zahynuli v Osvětimi. Po válce se Jan a Helena Límanovi podruhé vzali, otec se vrátil k armádě a přestěhovali se zpátky do Milovic. Oba rodiče byli nadšenými skauty a svého syna vedli ve stejném duchu. Jan se výborně učil, a proto se rodiče rozhodli, že bude studovat na víceletém gymnáziu. Vybrali takové, kde se při výchově vycházelo i ze skautských principů. Proto v roce 1947 nastoupil na Státní reálné gymnázium v Poděbradech. Platila tam přísná pravidla. Dopolední studium, po obědě volno, ale jen pro ty, kteří měli dobrý prospěch. Ale protože studoval od prvního ročníku s vyznamenáním, mohl si užívat odpoledního volna a zabývat se svými zálibami. Na koleji byly vybavené dílny, studenti si měli ověřovat získané teoretické vědomosti i v praxi. Kdo ale neměl vyznamenání, musel se pod dozorem učit i v odpolední studovně. A ti s horším prospěchem trávili ve studovně i večery. Cílem školy bylo vychovávat z dětí odolné a silné osobnosti s pevným charakterem. Na škole se potkal s řadou později významných osobností včetně Miloše Formana a Václava Havla. Kolej Jiřího z Poděbrad však ve své původní podobě neměla dlouhého trvání. V roce 1948 byla vytvořená nová školská reforma Jednotné školy, která s sebou přinesla jiný pohled na vzdělávání. Ze školy nejdřív udělali internát pro děti rodičů, kteří pracovali v cizině a pak to zrušili úplně. Jan Líman školu nemohl dokončit a odmaturovat. Bylo mu patnáct let. Navíc tatínek musel jako protisocialistický živel opustit armádu. Rodina se podruhé musela stěhovat z Milovic, tentokrát do Teplic, kde otec začal pracovat jako vychovatel hornické mládeže, ale o rok později ho zatkla Státní bezpečnost za sabotáž a vyzvědačství. Rok prožil na samovazbě na Pankráci a v roce 1950 byl odsouzen k osmi letům odnětí svobody. Domů se vrátil po 4 letech s podlomeným zdravím. Přestože byl v roce 1974 rehabilitovaný, pracoval až do penze jako horník. A synu Janovi, ač byl premiantem, bylo doporučeno, aby se šel učit na horníka nebo hutníka. Nejprve se vyučil jemným mechanikem a až poté, díky matčiným přímluvám, se dostal na průmyslovku v Teplicích. Spolužákem a přítelem mu byl pozdější slavný herec Pavel Landovský. Jan v roce 1956 odmaturoval s vyznamenáním, ale na vysokou školu se nedostal. Opět díky matčině aktivitě nastoupil na další střední školu mezinárodně ekonomických vztahů, kterou po dvou letech zakončil další maturitou. Na Jana čekala povinná vojenská služba. Protože hrál závodně volejbal, dostal povolávací rozkaz do Dukly Praha, jenže někdo rozhodl jinak a přijímač absolvoval v Seredi, na slovensko-maďarských hranicích u ženistů. V roce 1968 se konečně mohl pokusit o přijímací zkoušky na právnickou fakultu v Praze. Školu absolvoval a v roce 1974 studium završil doktorátem. Dlouhé roky pak pracoval jako podnikový právník. Když jeho syn zatoužil po studiu na medicíně, v obavě, aby se historie neopakovala, Jan Líman vstoupil do komunistické strany a syna na medicínu vzali. Po roce 1989 Jan Líman pracoval ve státní správě a připravoval se na soudcovské zkoušky, ale kvůli zdravotním potížím odešel do penze dříve. Je rozvedený, má syna a dceru. Syn je úspěšným lékařem a dcera žije v Kanadě, kam za ní a za vnoučaty pravidelně jezdí. (LL)