*1913 – †1993
Přáteli přezdívaný Miran pocházel z Poděbrad z rodiny truhláře Aloise Nezavdala a jeho ženy Anny. Po absolvování chlapecké základní školy v Poděbradech nejprve studoval na reálném gymnáziu v Nymburce, v té době na škole působil i budoucí český prozaik a spisovatel Bohumil Hrabal a potom ještě absolvoval střední dřevařskou školu v Chrudimi. Po studiu odešel na zkušenou do tehdy většinou Němci osídlených Teplic v Čechách, kde pracoval dva roky v továrně na nábytek. Po návratu do Poděbrad převzal po otci pohřebnickou živnost. Živnost vykonával až do zestátnění, potom pracoval až do důchodu v Komunálních službách města Poděbrad střídavě v kamenictví, autoservisu a v pohřební službě, Byl členem poděbradského Sokola, zúčastnil se Všesokolského sletu v Praze v roce 1938, jehož jednou z hlavních sletových myšlenek byl otevřený boj proti komunismu a nastupujícímu fašismu. Poslední den sletu byl věnován průvodu Prahou a následnému Dnu brannosti na Masarykově stadionu. Průvodu se zúčastnilo 74 000 lidí, nad stadionem se objevila také letadla, která jasně předvedla, že je armáda připravena bránit republiku proti nastupujícímu fašismu. Šlo o více než 200 letadel a pro Miroslava Nezavdala to byl nezapomenutelný zážitek. Ve volném čase se hodně věnoval ochotnickému divadlu. Dříve bývalo zvykem, že si ochotnická divadla zvala na svá představení známé herce, tudíž se na divadelních prknech potkal s takovými osobnostmi, jako byl Rudolf Deyl st., Vlasta Matulová apod. Mezi jeho přátele patřil například divadelní velikán a velký fanda klubu kopané Slavie Praha Martin Růžek. Po odchodu do důchodu se začal plně věnovat svému koníčku a tím byla práce se dřevem. Po celých Poděbradech byl znám výrobou selského nábytku, věnoval se také myslivosti, což byla další jeho celoživotní záliba. V roce 1950 se oženil, vzal si Dobromilu Fouskovou z nedalekých Choťánek. Narodili se jim 2 děti. Starší syn Miroslav (1951) v roce 1983 emigroval do Německa a nyní žije v USA a druhorozený syn Jiří (1958), který sice žije a pracuje v Mladé Boleslavi, vazby s rodným městem stále udržuje přes tenis a zejména divadlo, protože je členem Járova poděbradského ochotnického divadelního spolku a navazuje tak na divadelní koníček svého otce. (JiN)