*1839 – †1876
Byl pátým dítětem významného poděbradského měšťana a právníka. Vystudoval hospodářskou školu v Písku, v Poděbradech měl velmi slušně prosperující hospodářský dvůr na Valech a byl zvolen správcem tzv. kontribučenské záložny, později se stal transformací ředitelem Hospodářské záložny. Hynek Šantl se 22. května 1863 ve Štýrském Hradci oženil s Terezií Schnirchovou (1839 – 1912), starší sestrou sochaře Bohuslava Schnircha, který právě v té době studoval ve Štýrském Hradci ve vyhlášené kamenické dílně Franze Greina. Ono květnové datum je důležité pro další překotný vývoj. Spříznění s mladým Schnirchem přivedlo Šantla k sokolským myšlenka. Schnirch byl totiž vyznavačem cvičení těla a blízkým přítelem Miroslava Tyrše. Legendárního zakladatele Sokola seznámil se svým novým švagrem Hynkem Šantlem. Ten byl od mládí naplněn vlasteneckým duchem, vystupoval neohroženě jako mladý národovec a nevadilo mu, že trpí při tom nevůli, posměch a nepřátelství mnohých vlažných poděbradských občanů. V tak zvaných „lepších“ rodinách se totiž stále mluvilo jen německy a na Šantla a na jeho vlastenecké aktivity se dívala poděbradské honorace s pohrdáním. Možná právě proto Šantla oslovil Tyršův zápal pro českou myšlenku vyjádřenou oddaností českému národu a ideálu člověka tělesně zdatného, duševně a sociálně vyspělého, připraveného pracovat a bránit svůj národ. Stejně tak i Schnirchův zápal pro sokolskou věc Šantla natolik zaujal, že ihned po návratu do Poděbrad začal přesvědčovat své vrstevníky a zejména pak vlastenecky smýšlejícího poděbradského purkmistra Hráského, že by bylo dobré v Poděbradech založit sokolskou jednotu. A skutečně dne 1. srpna r. 1863 (necelé tři měsíce po Šantlově svatbě) sešli se přátelé sokolské myšlenky k ustavující schůzi, v níž byl zvolen prvním starostou nové poděbradské sokolské jednoty Hynek Šantl. Poděbrady se tak staly teprve dvanáctým českým městem, kde vznikla sokolská organizace. Šantl zůstal v čele poděbradských sokolů 13 let. Cvičilo se třikrát týdně na dvoře dnešní knihovny a tehdejší radnice a na dvoře domu u Šantlů. Sokolové dlouho neměli stálý cvičební prostor, proto si najímali místní sály a nádvoří. Ale už rok po založení jednoty sokolské (15. srpna 1864) připravili místní sokolové první veřejné cvičení v Oboře. Stejně jako při založení jednoty i v měsících následujících byl přitom Miroslav Tyrš, který se osobně angažoval na počátcích poděbradské sokolské jednoty a sám tady dokonce pravidelně i cvičil, zejména s oblibou prý rád házel oštěpem a šermoval. Slavnostním projevem společně s Hynkem Šantlem Miroslav Tyrš (oba v sokolských krojích) zahájili první veřejné cvičení v Oboře. Na ně se sjelo asi 300 cvičenců z Kutné Hory, Kolína a Pardubic, cvičilo se na hrazdě, bradlech, na koni a koze a nechyběla i prostná. Mezi cvičenci byli dokonce i bratři Bohuslav a Jaroslav Schnirchové, kteří se z 500 kilometrů vzdáleného Štýrského Hradce vydali na cestu pěšky! Hynek Šantl, jehož rodina v roce 1860 koupila bývalé masné krámy, které přiléhaly k jejich domu (dnešní radnice), následně poskytl tyto prostory jako první sokolskou tělocvičnu. V té době už měla jednota 21 činných a 6 čestných členů a 100 žáků. V rámci Sokola začali vznikat také první dobrovolní hasiči a Hynek Šantl se stal náměstkem starosty dobrovolného hasičského sboru v Poděbradech. V rámci svého postavení v Poděbradech byl v roce 1874 zvolen okresním starostou. Měl dva syna a dvě dcery. Obě dcery zůstaly neprovdány. Prvorozený syn Zdeněk se přiženil do Třeboně a svůj profesní život zakončil jako vrchní inspektor státních drah. Druhorozený syn Vojtěch zemřel svobodný v 25 letech. Hynek Šantl, jehož hlavní profesí jako majitele velkostatku bylo zemědělství, zemřel nečekaně při smrtelném úrazu 28. prosince 1876. (LL)