*1958
Třebaže se v Poděbradech nenarodil ani, zde nebydlel, úspěšně prošel zdejším Gymnáziem Jiřího z Poděbrad a jeho škola ho právem řadí mezi výjimečné a nadané premianty, kteří navíc později mimořádně uspěli i v praxi. Možná tomu napomohla kvalita i atmosféra zdejší střední školy a nepřímo také tělocvikář a učitel biologie Pavel Adam, kterého poznal už dřív na královoměstecké základní škole a později i na poděbradském gymnáziu. Pavel Adam v Miroslavovi probudil lásku k tenisu, kterou Miroslav později zúročil i několika tituly okresního přeborníka. Miroslavovi rodiče pocházeli ze zemědělských rodů. Otec Ladislav (1927–1998) ze Žiželic a matka Marie (1928–2022) z Káranic. Svatbu měli v roce 1951 a novomanželé zpočátku bydleli na malé vesnici Petrovice u Nového Bydžova. Otec tam vedl výkupní sklad zemědělských plodin a matka pracovala v zemědělském družstvu. Starší bratr Ladislav (1954), později vystudovaný úspěšný právník, se narodil v Jičíně a Miroslav pro změnu v porodnici v Hořicích v Podkrkonoší. Otec Ladislav vystudoval obchodní akademii a celý profesní život prožil v manažerských pozicích v zemědělském výkupu, výrobně krmiv a v potravinářství. Do důchodu odcházel z pozice ředitele poděbradské mlékárny, ale ještě pak pracoval i v důchodu a pomáhal prvorozenému synovi Ladislavovi v jeho advokátní kanceláři. To už s manželkou bydleli od roku 1986 v Poděbradech a Miroslav u rodičů našel i na krátko bezpečné zázemí. Ovšem jeho studijní cesta začala nejprve v Petrovicích, kde nastoupil do tamní jednotřídky, ale už v roce 1964 se rodina stěhovala do Městce Králové, protože otec tam nastoupil jako vedoucí výkupníhoskladu. V Městci Králové také Miroslav vychodil základní školu, kde měl štěstí na skvělé kantory. Pan učitel Bezděk vedl děti k lásce k přírodě a pan učitel Sukoradský zase založil na škole šachový kroužek a Miroslav se stal členem družstva, které slavilo úspěchy i na celostátní úrovni. Pak už přišlo zmíněné poděbradské gymnázium, které Miroslava jednoznačně utvrdilo v tom, že bude profesně mířit k medicíně. Nastoupil na 1. lékařskou fakultu (tehdy to byla ještě Fakulta všeobecného lékařství) Univerzity Karlovy Praha a promoval v 1983. Samozřejmě do Poděbrad i nadále jezdil za rodiči a závodně hrál za zdejší tenisový klub. Už během studia medicíny začal pracovat ve vědecké laboratoři a podílel se na výuce mladších mediků. Po absolutoriu vysoké školy nastoupil jako odborný asistent na anatomický ústav 1. lékařské fakulty UK Praha. Potom na deset let (až do roku 2005) následně zakotvil na pražské Fakultě tělesné výchovy a sportu, z toho v letech 2000–2003 působil ve funkci vedoucího katedry fyzioterapie, kde také se habilitoval jako docent v oboru biomechaniky. Tady v roce 2003 přišel s vlastní světově originální metodou Funkční manuální medicína (Tichý), což byl zcela původní přístup k diagnostice a léčbě pohybového aparátu. Na základě tohoto úspěchu dostal zajímavou nabídku a v roce 2005 odešel do Ústí nad Labem na Univerzitu J. E. Purkyně. Tady v roce 2012 založil Fakultu zdravotnických studií a byl i jejím prvním děkanem. S přibývajícím věkem se Doc. MUDr. Miroslav Tichý, CSc. rozhodl poněkud zklidnit pracovní, pedagogické i výzkumné tempo a nastoupil jako rehabilitační lékař v Masarykově nemocnici v Rakovníku. Poslední dobou také působí jako odborný garant oboru fyzioterapie Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT Praha, pobočka Kladno. Přesun ze severu Čech do západní části Středočeského kraje byl dán i tím, že si v kraji nedaleko Křivoklátu postavili dům u lesa a s manželkou si tam užívají pohodu života v lůnu přírody. Manželka Světlana (1969), porodní asistentka a bakalářka v oboru Ošetřovatelství, pracuje jako zdravotní sestra v soukromé rodinné ordinaci rehabilitačního lékaře v Rakovníku. Starší dcera Tereza (1989), vystudovala francouzskou filologii, překladatelství a tlumočnictví a mladší dcera Kateřina (1998) je magistrou v oboru fyzioterapie. Celoživotní pracovní téma lékaře a člověka Miroslava Tichého je snaha hledat a nalézat příčinu bolestí v pohybovém aparátu pacientů. (LL)