*1977
Pražský rodák, který si splnil klukovský sen. Od dětství miloval film a hvězdy stříbrného plátna. Sbíral mince, známky, krabičky od zápalek, odznaky, plechovky od limonád, komiksové Čtyřlístky, výstřižky filmových hrdinů a filmové nosiče. Později v roce 2013 však zjistil, že lze sbírat i sochy, bysty, repliky a figurky filmových postav a naplno se pustil do sběratelství filmové popkultury. Založil internetový obchod Statue Collectibles se sběratelskými předměty, který dodnes provozuje a jelikož se chtěl o svou vášeň podělit s veřejností, následně 10. října 2015 otevřel v Praze Vysočanech první expozici s 240 uměleckými předměty, které měl nastřádané doma. Zájem předčil očekávání, až tak moc, že vadil tamnímu pražskému pronajímateli a tím se příběh přesouvá do Poděbrad. Janovi rodiče totiž původně sice bydleli v nedalekých Milovicích, ale na důchod se přestěhovali právě do Poděbrad, kde to dobře znali. A tak se na severní straně poděbradského Jiřího náměstí 25. března 2016 otevřela v nových prostorách už trojnásobně větší originální expozice filmové pop kultury z produkce renomovaných světových výrobců. Jan (v oblasti znalců, milovníků popkultury a sběratelů všeobecně známý jako Johnny Wolf) má jako nejmladší potomek tři starší sestry Jiřinu (1964), Renatu (1967) a Moniku (1970). Sestry si zvolily relativně klidnější povolání a pracují ve školství. Otec Ján Vlčko (1941) vystudoval vojenskou akademii a svou služební kariéru skončil v hodnosti plukovníka. Maminka Jiřina Vlčková (* 1945) pracovala celý život v administrativě, a když se Honzík dral jako čtvrtý potomek do rodiny, on i maminka málem porod nepřežili. Možná právě proto je v něm tolik energie, kdy se už od svých prvních dnů musel prát o život. Díky otcovu povolání zažil přísnější výchovu, ale to mu nebránilo, aby odmala objevoval svůj vlastní svět. Třeba už v šesti letech doma vyráběl prasátka z moduritu, které následně s úsměvem prodával u OD Prior se sloganem: „Kupte si prasátko pro štěstí”. Od rodičů dostával k svátkům a narozeninám sběratelské mince a tam pravděpodobně jsou kořeny jeho vášně pro sběratelství. Také ho lákalo letectví, obchod a reklama. Vystudoval SOU dopravní se specializací letecký mechanik a vzdělání si později doplnil nástavbou v oboru marketing a management. V šestnácti letech začal aktivně (a ze začátku zdarma) pomáhat s kinopropagací v pražském premiérovém kině 64 U Hradeb. Později si udělal i promítačské zkoušky. Krátce poté s Františkem Suchým otevřeli vlastní premiérové kino Broadway a později i další kina. Tehdy mu bylo 17 let. Měl na starosti programování, komunikaci s distributory, projekce a marketing. Pak vyzkoušel spoustu povolání. Měl stánek s popcornem, trafiku, prodejnu s čaji, založil eshop s DVD, videopůjčovnu VHS, dělal obchodního zástupce pro firmu Nestlé. Nakonec ale zase skončil u filmu, když se stal complex managerem multikina Slovanský dům. Vydával vlastní kulturní noviny ENtertainment a řídil reklamní agenturu zaměřenou na venkovní reklamu a fotoprodukty. Když přišla na svět myšlenka vlastní velké expozice z jeho fenomenální sbírky, zbývalo jen zvolit vhodný prostor. Téměř nikdo tehdy nevěřil, že by snový projekt mohl být úspěšný. A přesto uspěl! Jan Vlčko razí heslo – dělej to, co tě baví srdcem a nikdy nic nevzdávej. V České republice provozuje pět poboček Muzea filmových legend, a to v Poděbradech, v Praze, Kroměříži, Kutné Hoře a v Českém Krumlově. Jeho sbírka s počtem 3 000 kusů patří v oboru filmové popkultury mezi největší na světě. Srdeční záležitostí jsou Poděbrady, kam jezdili s rodiči už odmala, a když si tady rodiče pořídili byt, bylo pouto k městu jen umocněno. Ostatně s manželkou Pavlínou (* 1986) měl první rande v Praze v Průhonickém parku a hned druhé v parku v Poděbradech. Poznali se na diskotéce. Pavlína tam byla s tanečním souborem, v té době ještě studovala balet na taneční konzervatoři. Bez její bezmezné podpory by dnešní „impérium“ asi vznikalo jen těžko. Společně mají tři syny Ondřeje (2008), Sebastiana (2010) a Dominika Jana (2013) a nejmladší slečnu Beátu (2015). Při poločasovém ohlížení za dosavadním životem je sympatické, že Jan Vlčko z vlastní zkušenosti poznamenává, že bez proher (a že jich nebylo málo), se nemůže dostavit opravdový úspěch. Jsou to totiž právě prohry, které člověka formují a posilují na další cestě životem. Kde by ho před třiceti lety napadlo, že se jednou osobně potká s legendami světového filmu jako Sean Connery, Tom Cruise, Vin Diesel, Dolph Lungren, Danny Glover, Jean Claude Van Damme, Al Pacino či Arnold Schwarzenegger, kterému dokonce měl tu čest vystupovat v kostýmu Predátora na eventu v Berlíně a zároveň tam představil projekt svých filmových muzeí ukázkou exponátů z vlastní početné sbírky. Není bez zajímavosti, že zdaleka není jen jednostranně zaměřeným vášnivým sběratelem a podnikatelem. Rád hraje na piano, v dětství recitoval, tančil, skládá hudbu i texty, baví ho paintování a úprava soch a ve fotbalovém klubu Slovan Poděbrady trénuje malé děti. Ale zejména díky svým rodičům, kteří mateřskou lásku kombinovali s tvrdou výchovou, umí stát na vlastních nohou a nebojí se nových výzev. (LL)