*1970 Pozdější fotbalový internacionál, který k míči a kopačkám vůbec nepřišel náhodou, sice není rodilý Poděbraďák, ale k fotbalovým Poděbradům on a jeho otec jednoznačně patří. Narodil se ve Vlašimi, kde právě otec v té době kopal II. ligu, pak byl krátký přesun do Pardubic a v roce 1974 už přišly Poděbrady. Stihly to tak, aby jeho první fotbalové…
Více
*1919 – †2014 Ač trutnovský rodák, jeho složitý a místy až krutý život teprve na samém sklonku došel zklidnění v Poděbradech, které miloval pro jejich podmanivou krásu a klidné žití. A také jeho osud je výstižným svědectvím, čím procházeli lidé narození v této zemi počátkem dvacátého století. Jako malé dítě trávil hodně času v textilní továrně, kterou…
Více
*1910 – †2006 Manželka uznávaného a přesto perzekuovaného lékaře se především angažovala v poděbradském Sokole. Narodila se v Olomouci a řízením osudu potkala pohledného poděbradského lékaře Václava Kryšpína, za kterého se provdala a přistěhovala s k jeho rodině do Poděbrad. Tam se okamžitě zapojila do sokolské činnosti, protože pohyb, vedle rodiny, byl smyslem jejího života,…
Více
*1875 – †1962 Narodil se v jihočeském Jarošově do rodiny mlynáře Karla Komárka a jeho ženy Teresie, rozené Čápové. Když byly Karlovi dva roky, rodina se přestěhovala do nedalekého Jindřichova Hradce, kde chlapec absolvoval pět let obecné a tři roky měšťanské školy (3. ročník údajně dobrovolně opakoval, takže studium trvalo celkem čtyři roky). Rodinu však postihlo…
Více
*1965 V dětství a dospívání do Poděbrad jen nakukoval. Otec Josef jako profesionální řidič pracoval v poděbradském závodu Okresní správy silnic, matka Hana zase v Polabanu, v lázních a v bývalé čistírně oděvů v Komenského ulici. Má bratra Jiřího, jenž je dnes rovněž poděbradským rezidentem. Oba vyrostli v Choťánkách, kde byl Josef členem družstva mladých…
Více
*1981 Poděbradská rodačka vyrůstala v hudebně naladěné rodině. Tatínek Pavel (1955), amatérský muzikant a profesionální výrobce banjí a mandolín získal své neobvyklé příjmením po svém otci z Nových Zámků na Slovensku, které bylo kdysi zkresleno matrikářkou. A tak se dvojité „š“ stalo originální značkou. Maminka Hana (1956) zase od roku 1979 učila hudební obory na poděbradské…
Více
*1985 Poděbradská rodačka vyrůstala v rodině, kde umění mělo vždycky otevřené dveře. Tatínek Pavel (*1955), amatérský muzikant a profesionální výrobce banjí a mandolín získal své neobvyklé příjmením po svém otci z Nových Zámků na Slovensku, které kdysi zkomolila matrikářka. A tak se dvojité „š“ stalo originální značkou. A maminka Hana (*1956) zase od roku 1979…
Více
*1955 Pochází z Poděbrad, ale rodinné kořeny má po matce na Šumavě v Sušici a po otci v Nových Zámcích na Slovensku. Jméno Janišš vzniklo kuriózním způsobem ze jména Janisz, které je maďarské. Matrikářka odmítla zapsat maďarské jméno, a tak počeštila otce na Janiš. Ale v kolonce jí chybělo jedno prázdné okénko, a tak připsala ještě jedno š, aby…
Více
*1956 Dohledatelná rodinná genealogie uznávaného dirigenta a skladatele vede až do předbělohorské doby, kdy jeho předci patřili k nižší české šlechtě, načež jižanský temperament získal po předcích z dob, kdy řada sefardských židů opustila Španělsko. Jedna rodová linie přes babičku Marii Formáčkovou, roz. Svárovskou, míří až ke slavnému česko-rakouskému skláři Danielu Swarovskému (1862–1956), s jehož…
Více
*1971 Na svět přišla v porodnici v Městci Králové, ale jinak celé dětství prožila v Kaníně na břehu malebné říčky Cidliny. Narodila se do věřící evangelické rodiny jako Radka Pěnkavová. Cestu k víře Radce a mladší sestře Lucii nenásilně zprostředkovala především obětavá babička Anna Hrodková, která s vnučkami chodila do kostela, kde tehdejší libický farář…
Více