*1947
Pedagožka a od roku 2013 kronikářka města. Občankou Poděbrad je od roku 1974. Narodila se v nedaleké vesnici Činěves, proto obdivný vztah k městu získávala již od dětství. Hlavně pak při studiu na střední všeobecně vzdělávací škole v letech 1962–1965. Šedesátá léta byla pro ni příznivá. Tehdejší školský zákon z roku 1960 zavedl němčinu jako nepovinný jazyk už na základní školu. Německý jazyk patřil okamžitě k jejím oblíbeným předmětům. A tehdejší uvolněné poměry jí umožnily studovat, i když její otec, soukromě hospodařící rolník, měl velké problémy se vstupem do JZD. Po maturitě na SVVŠ se rozhodla pro studium českého a německého jazyka na Pedagogické fakultě UK v Praze. V květnu 1968 odjela v rámci studia na několikaměsíční pobyt do Freiburgu im Breisgau a tam ji v srpnu 1968 zastihla zpráva o okupaci Československa. Velmi zvažovala, zda se má vrátit do okupované vlasti. Zvítězilo rozhodnutí dokončit poslední rok studia, a proto se na podzim se vrátila domů. Plánovala vrátit se na freiburgskou univerzitu, ale vše zmařila normalizace. Nepříjemná sedmdesátá léta prožila naštěstí z velké části na mateřské dovolené. Vychovala dvě děti. Syna a dceru. Zásadní změny v jejím životě a velké příležitosti přišly až po roce 1989. Nabídka vyučovat německý jazyk přišla od tehdejšího vedení hotelové školy, další nabídka vést jazykové odpolední a večerní kurzy učinilo vedení střediska Intex při UK ÚJOP Praha a třetí nabídku, aby se stala metodičkou německého jazyka, obdržela od Vzdělávacího střediska Nymburk. Navázala proto potřebné kontakty s rakouskými a německými lektory a ve spolupráci s Pedagogickým centrem v Praze a s Goethe-Institutem organizovala několik let metodické semináře. Od roku 1998 se tato metodická činnost zaměřila i na pedagogy hotelových škol, kteří do Poděbrad přijížděli ze všech koutů republiky. Otevření školního hotelu Junior při HŠ umožnilo pořádání i vícedenních seminářů. Při výuce německému jazyku na hotelové škole chybělo systematické uspořádání odborné slovní zásoby, proto se v roce 1998 s kolegyní rozhodly vytvořit učebnici Němčina v gastronomii, doplnit ji odbornými texty a ve spolupráci s nakladatelstvím Informatorium ji vydat. V roce 2002 následovalo ještě další rozšířené vydání. A v následujícím roce na žádost nakladatelství Europa Sobotáles přeložily s kolegyní učebnici Restaurace a host, která byla určena především studujícím SOU a hotelových škol a pracovníkům v restauračních provozech. V roce 2000 začala organizovat ve spolupráci s vysokou odbornou školou v rakouském Eisenstadtu letní jazykové školy, které jsou určeny českým a rakouským vysokoškolským studentům. Při organizaci této letní školy pomáhá i nadále. Od roku 2006 jí krásná přátelství přinášejí kurzy pro krajany, ve kterých vyučuje českému jazyku. Tato setkání s potomky našich předků, kteří odešli z naší vlasti během minulých staletí do ciziny, považuje za úžasná. Oceňuje velmi jejich zájem o naši zemi, zemi svých předků, a také o náš český jazyk. Kurzy probíhaly nejdříve v Dobrušce a nyní pokračují na studijním středisku UK ÚJOP Poděbrady. V roce 2013 se zúčastnila výběrového řízení, při kterém uspěla a stala se kronikářkou města. Již v tom roce zaznamenávala zajímavé události, které nastaly po uzavření smlouvy o kulturní spolupráci se saským městečkem Tharandt, v němž poslední roky svého života prožívala Zdeňka Česká, dcera krále Jiřího z Poděbrad. Její životní osudy ji tak zaujaly, že o nich napsala a příspěvek zaslala do knihy s názvem Saská vévodkyně Zdeňka Česká, dcera Jiřího z Poděbrad, kterou vydal spolek Svatobor. Po roce 2020 se s Dr. Václavem Liškou, předsedou Svatoboru, dohodla ještě na jednom příspěvku, který nese název Aktivity Johany z Rožmitálu po smrti krále Jiřího z Kunštátu a na Poděbradech. Příspěvek je uveřejněn v knize 1471 – Smrt krále Jiřího. Vydal ji opět spolek Svatobor. Práce kronikářky našeho města je sice náročná, protože město nabízí mnoho sportovních i kulturních akcí, ale dělá ji ráda a chce se jí i nadále věnovat. (LL)