*1965 V dětství a dospívání do Poděbrad jen nakukoval. Otec Josef jako profesionální řidič pracoval v poděbradském závodu Okresní správy silnic, matka Hana zase v Polabanu, v lázních a v bývalé čistírně oděvů v Komenského ulici. Má bratra Jiřího, jenž je dnes rovněž poděbradským rezidentem. Oba vyrostli v Choťánkách, kde byl Josef členem družstva mladých…
Více
*1981 Poděbradská rodačka vyrůstala v hudebně naladěné rodině. Tatínek Pavel (*1955), amatérský muzikant a profesionální výrobce banjí a mandolín získal své neobvyklé příjmením po svém otci z Nových Zámků na Slovensku, které bylo kdysi zkresleno matrikářkou. A tak se dvojité „š“ stalo originální značkou. Maminka Hana (*1956) zase od roku 1979 učila hudební obory na poděbradské…
Více
*1985 Poděbradská rodačka vyrůstala v rodině, kde umění mělo vždycky otevřené dveře. Tatínek Pavel (*1955), amatérský muzikant a profesionální výrobce banjí a mandolín získal své neobvyklé příjmením po svém otci z Nových Zámků na Slovensku, které kdysi zkomolila matrikářka. A tak se dvojité „š“ stalo originální značkou. A maminka Hana (*1956) zase od roku 1979…
Více
*1955 Pochází z Poděbrad, ale rodinné kořeny má po matce na Šumavě v Sušici a po otci v Nových Zámcích na Slovensku. Jméno Janišš vzniklo kuriózním způsobem ze jména Janisz, které je maďarské. Matrikářka odmítla zapsat maďarské jméno, a tak počeštila otce na Janiš. Ale v kolonce jí chybělo jedno prázdné okénko, a tak připsala ještě jedno š, aby…
Více
*1956 Dohledatelná rodinná genealogie uznávaného dirigenta a skladatele vede až do předbělohorské doby, kdy jeho předci patřili k nižší české šlechtě, načež jižanský temperament získal po předcích z dob, kdy řada sefardských židů opustila Španělsko. Jedna rodová linie přes babičku Marii Formáčkovou, roz. Svárovskou, míří až ke slavnému česko-rakouskému skláři Danielu Swarovskému (1862–1956), s jehož…
Více
*1971 Na svět přišla v porodnici v Městci Králové, ale jinak celé dětství prožila v Kaníně na břehu malebné říčky Cidliny. Narodila se do věřící evangelické rodiny jako Radka Pěnkavová. Cestu k víře Radce a mladší sestře Lucii nenásilně zprostředkovala především obětavá babička Anna Hrodková, která s vnučkami chodila do kostela, kde tehdejší libický farář…
Více
*1965 V Poděbradech se nenarodil, nebydlí tady, ale přesto zcela zásadním způsobem přispěl ke kulturní proměně města. Do Poděbrad totiž přinesl historicky největší kulturní projekt – Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack Poděbrady. Pro tuhle myšlenku dlouho hledal vhodné místo a řízením osudu jednoho letního dne při cestě po D11 sjel se svým vozem na…
Více
*1835 – †1907 Byl synem Jana Dostala (1798–??), od roku 1831 pražského měšťana a majitele statku v Čížkovicích u Lovosic. Matka Anna, rozená Kulichová, byla dcerou mlynáře Vojtěcha Kulicha z Benátek nad Jizerou. Údajně měl ještě dvojče, bratra Viléma, ale o něm není nic známo. Kromě toho měl ještě staršího bratra Karla (1834–1918), který v…
Více
*1966 Pětinásobný mistr republiky v kulturistice byl v roce 1995 i na dosah zlaté medaili z mistrovství Evropy. Jenže to se konalo v emočně hodně vyhrocené atmosféře v Turecku a nakonec vyhrál místní závodník. Kdyby to dopadlo jinak, rozvášnění diváci by asi zbourali halu. Ale i tak stříbro z mistrovství Evropy je excelentní výsledek! A…
Více
*1883 – †1964 Takřka snový příběh provází českého divadelního ředitele a herce, jehož otec byl řadovým dekoračním dělníkem v pražském Národním divadle. A v tom samém divadle, o které se původně marně pokoušel jako herec, se pak jeho syn na sklonku profesní kariéry stal správním ředitelem. Zdaleka ne nepodstatnou kulisu v tomto příběhu tvoří také…
Více