*1966 Luboš Vaněk z poděbradské záchranné stanice Huslík má rád zvířata, ať už mají peří nebo šupiny, zobáky či hebkou srst. Jeho životní cesta na Huslík však byla hodně klikatá. Luboš Vaněk se v roce 1984 vyučil jako elektromechanik pro stroje a různá zařízení a později (1987) absolvoval Průmyslovou školu elektromechaniky Nymburk. Až do roku 1989…
Více
*1928 V Poděbradech se narodila, žila a pracovala celý svůj dlouhý život. Po obecné škole v Poděbradech vystudovala reálné gymnázium v Nymburce, kde v roce 1947 maturovala. V letech 1947–1951 studovala a úspěšně absolvovala obor francouzština – němčina na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pro nedostatek ruštinářů dálkově absolvovala studium ruštiny na Vysoké škole ruského jazyka a literatury, které ukončila v roce…
Více
*1942 Rodák z Poděbrad odešel přes Prahu s fotoaparátem v ruce do Berlína, aby později ve svém oboru dobyl svět. Svou profesní kariéru začal jako fotoreportér ve středočeských novinách Svoboda, avšak v roce 1968 přesídlil do Berlína, kde žije a pracuje dosud, ale nikdy se nevzdal poděbradského bytu, kde má stále trvalé bydliště, volební právo a kam pravidelně…
Více
* 1959 Narodil se sice v Uherském Hradišti, ale už od roku 1960 žije v Poděbradech, kde absolvoval základní školu a gymnázium. Vysokou školu, ČVUT – fakultu architektury, studoval v letech 1978 až 1984 a získal zde akademický titul Ing. architekt. Profesní život zahájil v roce 1984 v Okresní projektové a inženýrské organizaci v Poděbradech.…
Více
*1956 Multimediální umělec, režisér, grafik a pedagog se narodil jako řada jiných Poděbraďáků v porodnici v Městci Králové. Gymnázium absolvoval v Nymburce (1971–1975). To už se věnoval malování, fotografoval a účastnil se fotografických soutěží. Dělal si naděje na studium architektury na ČVUT, ale z politických důvodů nebyl přijat, proto nastoupil na stavební fakultu. V Praze během studií prvního…
Více
*1930 – †2011 Sportovec, učitel a poděbradský místostarosta měl sice po otci v žilách ukrajinskou krev, ale Poděbrady se mu staly srdeční záležitostí řízením osudu, když jeho otec Valentyn Simjanciv (1899–1992), rodák z vesnice Velykyj Burluk v dnešní Charkovské oblasti musel jako účastník neúspěšné války za ukrajinskou nezávislost ve dvacátých letech minulého století odejít do emigrace.…
Více
*1802 – †1877 Otec Alois Schnirch svou prací silničního komisaře do jisté míry zřejmě předurčil celoživotní profesi svého prvorozeného syna Josefa, který se narodil v Sobotce. Po gymnáziu absolvoval Pražskou polytechniku a už v roce 1821 nastoupil v Poděbradech jako řadový cestmistr. Po dvou letech byl přeložen do Štýrského Hradce do mapovacího oddělení. Od roku 1823 začal…
Více
*1845 – †1901 Schnirchovi pocházeli ze starého stavitelského rodu, který odvozoval svůj původ dokonce od slavného Benedikta Rejta, stavitele chrámu svatého Víta. Bohuslavův otec Josef Emanuel byl významný a také zámožný císařsko-královský inženýr, projektant a stavitel dopravních staveb. Mimo jiné se podílel i na stavbě poděbradského řetězového mostu v roce 1841. Ale už před tím se…
Více
*1884 – †1954 Tato encyklopedie patří především poděbradským rodákům a lidem, kteří svým životem a prací Poděbrady zviditelnili, nebo zanechali po sobě ve městě nesmazatelnou topu. Zde zveřejněný osud Oldry Sedlmayerové, rozené Michálkové, je výjimečný v tom, že v Poděbradech jen zemřela, ale i tak zde zanechala stopu, která je nepřehlédnutelná právě s ohledem na její velmi blízký…
Více
*1899 – †1976 Zdeňka Kvízová se narodila v Poděbradech, odkud odešla do Kladna-Rozdělova. Vdala se (Kuhnová) a věnovala se psaní obsáhlých společenských a milostných románů, které od roku 1926 vydávala vlastním nákladem pod označením „Nakladatelství Zdeňky Kvízové-Poděbradské“ a s ilustracemi A. M. Marka a Aloise Všetečky (Bědy lidstva: obraz ze života (1926), Ironie světa: obraz ze světové…
Více