*1957 Ač narozen v Městci Králové, vždy se považoval za Poděbraďáka. Však také tady až do svých 29 let žil. Bydlel s rodiči v Jižní ulici na Žižkově, kde prožíval dětství inspirované foglarovskou tematikou. Po základní škole pokračoval na gymnáziu, kde se začal mnohem víc zajímat o muziku. K tomu patřily i poslechové diskotéky v klubu Paříž, kde manželé Perglovi…
Více
*1975 Narodila se v Poděbradech jako třetí dítě do střelecké rodiny. Rodiče Jolana a Jiří Tomsovi sice pracovali ve sklárnách, ale téměř veškerý volný čas rodina věnovala společnému koníčku, sportovní střelbě. Dokud nedorostla do věku, kdy dítě zvládne nabít vzduchovku, mohla se s dětmi ostatních střelců svobodně prohánět v okolí střelnice, po sousedním golfovém hřišti a lukách,…
Více
*1929 – †2021 Když se rodina Libora Pátého přestěhovala v červenci 1938 z Prahy do Poděbrad, devítiletému chlapci se rázem změnil život. Bohužel to zdaleka nebyl jediný zlomový životní okamžik. Otec, který tehdy pracoval jako vysoký ministerský úředník, se rozhodl i s ohledem na vzrůstající politickou nejistotu opustit státní služby a přijal post ředitele firmy Azbestos ve Zvěřínku…
Více
*1921 – †1996 Z rodáka z Polabce se stal slovenský akademik. Je pravda, že se narodil ještě v době, kdy Polabec byl samostatná obec, ale to dnes už dávno neplatí. Tatínek, rovněž Bohuslav, byl ruský legionář. Rodina Novotných je hluboce spojená s Polabím. Nejstarší jeho známý předek Václav Novotný je v matrikách uvedený jako rybář. Toto řemeslo se…
Více
*1975 Otec poděbradského básníka Pavla Makovského pochází z Českého středohoří, matka z malé vesničky u Městce Králové. On sám se narodil v Poděbradech, kde se rodina usadila, a absolvoval zde i základní vzdělání. Po sametovém převratu 1989 se jako patnáctiletý nadchl obnovenými Foglarovými chlapeckými kluby, řízenými samotným spisovatelem prostřednictvím rovněž obnoveného časopisu Mladý hlasatel. Stal se členem tzv.…
Více
*1936 Jeho otec Jan byl majorem československé armády. Když Milovice zabrala německá armáda, kde rodina bydlela, otec Jan musel z armády odejít a přestěhovali se do vesnice Borek. Maminka Helena, rodným jménem Seidlerová, byla židovského původu. V roce 1941 její rodiče a mladší bratr dostali předvolání k transportu do koncentračního tábora a Helena, třebaže byla ze smíšeného manželství, se rozhodla…
Více
*1914 – †1989 Spletité jsou cesty osudu, které kluka z Orlických hor, konkrétně z malé obce Nekoř, nasměrují do Poděbrad; stejně jako když jedináček z věřící legionářské rodiny později hořce prozře jako levicový intelektuál. V prvním případě oním osudem byla vitální paní Nováčková z Poděbrad, která si našla zámožného stárnoucího nadlesního v Rokytnici v Orlických horách a zdědila po něm nejen…
Více
*1911 – †1981 Každý, kdo ji znal, potvrdí, že to byla opravdová dáma v životě i na jevišti. Narodila se v Chrudimi na 1. májový den. A když se přiblížil čas životního rozvažování, přemýšlela o divadle nebo medicíně. Jenže otec, přísný profesor tělocviku a kreslení, měl o budoucnosti dcery zcela jinou představu a Věra musela absolvovat obchodní…
Více
*1950 – †2014 Byl to renesanční a charismatický člověk. Své město měl rád a pracoval usilovně pro jeho veřejné blaho. Často probíral se svými známými věci veřejné. Nejen vysokou politiku, ale především tu poděbradskou. S nadšením uvítal politickou změnu v roce 1989, a proto nechyběl při přípravách svobodných voleb. Navíc byl velmi sečtělým a v kultuře dobře informovaným.…
Více
*1786 – †1869 Poděbradský rodák Václav Chaloupecký patřil mezi spoluautory slavného českého básnického almanachu Sebrání básní a zpěvů (Nové básně), který vycházel v letech 1795-1814 pod organizačním vedením Antonína Puchmajera, vlastence, katolického kněze, básníka, překladatele, teoretika v oblasti verše a jazykovědce. Almanachy patřily k prvním projevům českého národně obrozeneckého hnutí. Měly za cíl prezentovat schopnost českého jazyka vytvářet…
Více