JIRÁSEK MILAN

800 poděbradských příběhů

*1936

Rodák z nedaleké Kouřimi, byť na svět přišel v pražské porodnici, to měl do elitního poděbradské Koleje krále Jiřího z domova docela blízko a tak jeho rodiče moudře rozhodli, že právě tady získá své středoškolské vzdělání. Do Poděbrad nastoupil v roce 1947. V I. A třídě třídního profesora Karla Boučka měl za spolužáky pozdějšího dramatika Václava Havla, dirigenta Mario Klemense, filmového výtvarníka Pavla Fierlingera a také pozdějšího ústředního tajemníka Československé strany socialistické Jana Škodu, který v roce 1989 pustil spolužáka Václava Havla a celé Občanské fórum na legendární balkón Melantrichu na Václavském náměstí. S těmi všemi spal na jedné ložnici, kde měli svého staršího skautského rádce Miloše Formana. Protože Milan Jirásek nebyl z exponované buržoazní rodiny jako Václav Havel, mohl na škole pokračovat i po roce 1948 a na poděbradském gymnáziu, které se vlivem školských reforem Zdeňka Nejedlého změnilo na jedenáctiletku. A tam také po sedmi letech odmaturoval. Nicméně krátký přátelský vztah s Václavem Havlem pokračoval a nezřídka spolužáka navštěvoval i v jeho rodině na Smetanově nábřeží. Poděbradská škola v něm zlomila i jeden předsudek, že je nešikovný, což později jako lékař musel jen ocenit. Šlo o to, že Jiřího kolej měla ambice, aby během studia získali její žáci k maturitě také tři výuční listy, konkrétně v truhlářství, zámečnictví a knihařství. Když koncept školy po roce 1948 byl zrušen, dílny byly rozprášeny a žáci přešli na jedenáctiletku, nové vedení školy pak horko těžko shánělo pro polytechnickou výchovu šroubováky, kleště a kladiva, což všechno v bývalé koleji bylo hned po ruce. Ve škole se podílel také na vydávání školního časopisu v polygrafické dílně, kde měli stroje darované od rodičů jiných spolužáků Eduarda a Vladimíra Grégrových, kteří měli v Praze velkou tiskárnu. Po maturitě nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové na obor všeobecného lékařství a školu absolvoval v roce 1960. Během školy také závodně lyžoval jak na sjezdových lyžích, tak v běžecké stopě na národní úrovni. Po absolutoriu nastoupil do Ústřední vojenské nemocnice v Praze, stal se vojákem z povolání a už následující rok se zapojil jako dobrovolný lékař u československých reprezentantů v běžeckém lyžování a lyžování byl věrný celý svůj aktivní funkcionářský život. Ač byl rodákem z Polabí, lyže a hory byly jeho velký koníček, kterému plně propadl na lyžařské chatě Koleje krále Jiřího v Horní Malé Úpě. MUDr. Jirásek od roku 1976 byl zaměstnán na oddělení sportovní medicíny na ústředí Československého svazu tělesné výchovy. Ale když došlo k oficiální podpoře dopingu státními orgány, odmítl v tomto oboru dále pracovat a odešel do nemocnice na ortopedii, kde postupně složil atestace z vnitřního a tělovýchovného lékařství. To ho na čas vyřadilo z oficiálního sportovního dění. Nadále ale působil ve zdravotnické komisi Českého svazu lyžařů. V období let 1988–1990 zastával funkci předsedy Československého svazu lyžařů. Byl také členem předsednictva Mezinárodní lyžařské federace FIS. Předsedou Českého olympijského svazu byl zvolen 19. prosince 1996, kdy v čele českého olympijského hnutí vystřídal legendární Věru Čáslavskou. Jeho cílem bylo vytvořit pro olympijský výbor funkční marketingové zázemí. Naposledy byl do čtvrtého funkčního období znovu zvolen 14. ledna 2009. Poslední období však předčasně ukončil po olympijských hrách v Londýně, protože byl obviněn, že jako člen představenstva Sazky dostatečně neohlídal finanční toky organizace, která místo aby přiváděla peníze do domácího sportu, sama zkrachovala. Milan Jirásek je od roku 1960 ženatý s manželkou Zdenou, která je profesí bioložka a má dva syny a rodinu doplňuje vnučka a vnuk. Prvorozený syn prof. Ing. Milan Jirásek, DrSc., ml. je profesorem na ČVUT v Praze a je vědeckou obcí považován za jednoho z nejtalentovanějších a nejúspěšnějších současných českých vědecko-pedagogických pracovníků v oblasti mechanik. Mladší bratr Mgr. Petr Jirásek je advokátem. Oba synové se pochopitelně věnovali závodně lyžování. Profesor Jirásek s přibývajícím věkem víc než na sportoviště chodí do divadla, a v ikonickém divadle Ungelt na Starém Městě má svou vlastí židli. (LL)