*1933 – †2006
Byl to člověk mnoha sportovních dovedností, přičemž ten všestranný základ zaručeně získal od mládí v poděbradském Sokole. Po základní škole začal v roce 1949 navštěvovat Obchodní akademii v Kolíně a den co den s ním jezdil vlakem spolužák Václav Vokál, který hledal parťáka do závodní kanoe C2. Slovo dalo slovo a vzniklo doživotní a nejen sportovní přátelství. Oba tvrdě trénovali a v roce 1952 dojeli šestí na Mistrovství Československa v kategorii staršího dorostu. Rozjetou sportovní dráhu dočasně zbrzdila vojenská prezenční služba, ale po návratu z vojny se oba opět vrhli do tréninku. Na podzim roku 1956 pak viděly poděbradské břehy Labe první vítězství dvojky Kodeš Vokál. Následující rok už nenašli na vodě přemožitele a nominace do národní reprezentace přestala být touženým snem. Celých dalších 6 let byla tahle dvojice na republikových závodech k neporažení. V roce 1958 byla ČSR pořadatelem mistrovství světa v rychlostní kanoistice v Praze na Císařské louce a Kodeš s Vokálem vybojovali dvě bronzové medaile. V roce 1960 se nominovali na olympiádu v Římě, kde skončili na bodovaném 5. místě v závodě na 1000 metrů. Celý následující rok se ještě víc ponořili do tréninku, například Jiří Kodeš každý den jezdil na své kanoi do práce v Kolíně. Ale v roce 1963 náhle přišla ztráta motivace a Jiří začal hrát závodně kopanou, kdesi vážně si zranil koleno. V rámci rehabilitace dělal dlouhé procházky kolem golfového hřiště. Golf mu do té doby nic neříkal, ani ho nepovažoval za sport. Přesto jednou si snad z furiantství půjčil golfovou hůl a najednou zjistil, že je to jiný svět, do kterého chce už natrvalo patřit. V roce 1969 ukončil dálkové studium na Fakultě tělesné výchovy a pořídil si první vlastní hole. V té době se rozešly cesty s jeho vodáckým „dvojčetem“, protože Václav Vokál emigroval do Kanady. A na rozloučenou mu poslal špičkovou golfovou výbavu. Jiří Kodeš od roku 1974 až do důchodu učil v Praze na tělovýchovné fakultě, je spoluautorem vysokoškolských učebnic o kanoistice a vodní turistice a o historii vodních sportů. Ale v té době už jedničkou byl pro něj golf. Relativně brzy se vypracoval v golfu na velmi dobrou úroveň (handicap 12). Protože ho golf stále víc přitahoval, v roce 1981 si k pedagogické práci přidal úvazek správce poděbradského golfového hřiště a v novém sportu se stále zdokonaloval. Největších sportovních úspěchů dosáhl v kategorii seniorů. V roce 1986 se stal členem československého reprezentačního družstva a v tom samém roce obsadil 4. místo na Mezinárodním mistrovství Jugoslávie. Rok na to už byl členem družstva, které v Jugoslávii dobylo bronzovou medaili. V roce 1988 dosáhl na handicap 5. V letech 1991 – 1993 byl seniorským mistrem Rakouska. V letech 1999 a 2000 byl vyhlášen nejlepším evropským golfistou nad 65 let. V roce 2000 se stal seniorským mistrem Maďarska a rok na to Slovinska, dvakrát vyhrál seniorské mistrovství Slovenska. Na seniorském mistrovství Evropy v roce 2001 skončil mezi 130 účastníky na 3. místě za dvěma Walesany. Stal se nejlepším seniorem kontinentu. Žádný jiný český amatérský hráč na takové postavení v mezinárodním měřítku nikdy nedosáhl. Jiří Kodeš pak ještě absolvoval spoustu turnajů, ale jeho hlavním cílem bylo dotáhnout poděbradský golfový areál na 18 jamek, což se 20. srpna 2000 skutečně i s jeho velkým přičiněním, jako prezidenta poděbradského golfového klubu, podařilo. Jeho sportovní i soukromý život je důkazem nebývalé vytrvalosti, cílevědomosti, houževnatosti a také obětavosti, což mohou každý den oceňovat zejména členové poděbradského golfového klubu, ve kterém Jiří Kodeš zanechal nepřehlédnutelný odkaz svého velkého sportovního srdce. Určitě i proto se také zaslouženě stal členem Síně slávy České golfové federace. (LF)