*1846 – †1924 Regionální nakladatel, knihtiskař a knihkupec Václav Hoblík, jehož prodejna stávala na náměstí Krále Jiřího 19 (čp. 35), se narodil v Hobšovicích, poblíž města Slaný. Jeho mladší bratr byl František Hoblík, pardubický nakladatel, tiskař a knihkupec. Václav měl zprvu zřejmě jinou představu o své budoucí profesní dráze, protože se v letech 1859-1863 vyučil v Praze cukrářem.…
Více
*1940 – †2021 Nejen mezi žáky Středočeské koleje krále Jiřího byly pozdější velmi zajímavé osobnosti. Budovu poděbradského zámku od 50. let obsadilo České vysoké učení technické a sem na studia zamířil také pražský rodák Pavel Chrastina. V Poděbradech na fakultě radiotechniky působil v letech 1957 – 1961 v ročníku E. Tady navázal celoživotní přátelství se zpěvákem a kytaristou…
Více
*1850 – †1931 Poděbradský rodák, původním povoláním lékárník, prožil v Poděbradech celý život a díky jeho stoupajícímu vlivu a významným kontaktům přivedl do Poděbrad veliké množství tehdejšího společenského i politického života. Kromě vedení lékárny po sobě zanechal úctyhodné dílo, které nám dodnes předvádí ucelený a plastický obraz přírody a historie celého kraje jak v podobě hmotných dokladů…
Více
*1938 – †2016 Rodák ze Semil dětství trávil v Bratříkově, kde jeho tatínek byl řídící učitel. V roce 1961 se oženil a odstěhoval do Poděbrad. Tady pracoval v OSBD ve Velkém Zboží, v Pískovně v Kluku a také v ČSD jako vlakvedoucí. Ani v důchodu nelenil a našel si vyžití na zimním stadionu v Poděbradech, kde pracoval jako ledař a když v létě nejel…
Více
*1848 – †1872 Byla jediným dítětem Karla Havlíčka Borovského a jeho ženy Julie. Ještě v Kutné Hoře prodělala choleru. Těsně před Zdenčinými třetími narozeninami odvezli otce do Brixenu. Po půl roce povolili jeho manželce i dceři, aby jej tam následovaly. Do Brixenu je doprovázeli Juliina sestra Adéla Jarošová se svým manželem. Ale ti se po…
Více
*1859 – †1944 Narodil se Licibořicích na Chrudimsku, kde byl jeho otec Josef učitelem. Ve své pozdější literární činnosti používal pseudonym Jindřich Harapat-Jizerský nebo Jindřich Mošna Benešovský. Jméno Harapat je správně s krátkým -a- podle nesporného důkazu pravopisu jména na křestním listu, náhrobním kameni, v knihách autora JH i jinde. Některé prameny (např. oddací list,…
Více
*1946 Kdyby nic jiného, tak už natrvalo zůstane zásluhou Evy Hamplové, že doslova z ničeho vydupala ze země pro Poděbrady důstojný dům dětí a mládeže. Jmenuje se Symfonie a nabízí dnes své prostory od roku 2003 více než sedmnácti stovkám dětí z Poděbradska a okolí, které tady smysluplně tráví čas ve zhruba 150 kroužcích a zájmových útvarech.…
Více
*1872 – †1938 Z rodných Poděbrad se za svou profesní kariérou bankéře vydal z rodiny ředitele místního cukrovaru Františka Václava Gollera (1839–1911) a matky Kateřiny, rozené Hellerové (1843–1929). Po poděbradské měšťance absolvoval v Praze Českoslovanskou obchodní akademii a začal pracovat v Živnostenské bance, odtud krátce na to v roce 1892 přestoupil do Zemské banky Království českého, v níž přes…
Více
*1969 Pochází z respektované poděbradské lékařské rodiny, ale protože měl naděleno od narození vícero talentů, o pokračování v rodinné tradici zdaleka nebylo rozhodnuto. Po otcově linii zdědil hudební nadání a také lásku k jazzu. Jak by ne, když odmala mu tatínek Peter pouštěl jazzové gramofonové desky. Rodiče ho coby osmiletého preventivně přihlásili na klavír do lidové školy umění…
Více
*1917 – †1982 Byl oblíbeným profesorem matematiky, ale zejména tělocviku. Do Poděbrad přišel rok po 2. světové válce z Benešova a ukázalo se, že přišel do města nejen skvělý pedagog, ale také sportovní všeuměl tělem i duší. V Benešově sice hrál ligový volejbal, ale v Poděbradech přesedlal na košíkovou. A byl to právě Josef Francl, který je jejím…
Více